Výměnný pobyt žáků GJŠ v Nizozemí (Cuijk 20.-25.3. 2010)
|
Stránka města Cuijku je ZDE. Něco o partnerství Přerova a Cuijku je ZDE. Skupina 25 studentů školy Merletcollege z Cuijku navštívila naši školu a město Přerov od 31. října do 6. listopadu 2009. Bydleli v rodinách našich studentů a navštívili mj. Olomouc, Kopeček u Olomouce a Brno. Naši studenti jsou nyní na oplátku v Nizozemí. Pár dojmů z jejich pobytu zprostředkujemena této stránce: 20.-21.3. Mezinárodní setkání studentů pěti států v holandském Cuijku začalo v sobotu 20.3.2010. Deštivý úvod, a nervozní kluzké přistání na letišti postupně střídá teplo a sluníčko. Po víkendovém programu v rodinách v okolí Cuiku se v pondělí setkáme u sportovních her společně se studenty dvou německých gymnázií, studenty z Chorvatska, Španělska, Itálie a Nizozemí. 
22.3. Pondělí bylo dnem sportu. Jenže sportovat tady v Holandsku znamená vynaložit mnoho síly ke šlapání na kole, jelikož bicykl je hlavním dopravním prostředkem na vzdálenosti okolo 10 km. Tady ráno sednete na kolo a do školy přijedete na kole. To nás trochu zaskočilo, protože než tady někam přijedete, třeba za sportem, máte už v nohách klidně 10 i více kilometrů. Pondělí jsme začali ranním setkáním ve škole, kde jsme shlédli krátký program hostitelů a vyslechli projev zástupce starosty města. Pak se vypouštěly balónky s přáními každého z nás a nakonec jsme se vyfotografovali. Poté na nás čekala kola a my vyrazili do nádherné a obrovské sportovní haly vzdálené nějakých 8-10 km. Hry, které pro nás všechny vymysleli hostitelé, byly neobvyklé, ale zhostili jsme se jich s úspěchem a výsledky nebyly špatné. Po sportovním výkonu jsme opět sedli na kola a hurá k rodinám. 
 
23.3. A zase kola a kola... Úterý jsme zasvětili zkoumání odlišností národů. Mimoto nás zajímalo, jestli i v hlavním městě - Amsterodamu - je tolik kol jako tady v Cuijku. Naše zjištění je strohé: těžko by někde mohlo být kol více. Jsou naprosto všude a velmi obratní a nesmírně sebevědomí cyklisté se na svých mnohdy neskutečných strojích objevují všude a bez varování. Kola jsou všude, kam se podíváte. Amsterodam je jich plný! Člověk musí před nimi uskakovat, co to jde... Schovat před nimi jsme se dokázali jen v muzeích. Navštívili jsme Muzeum Vincenta van Gogha. kde jsme se setkali s velmi netradičním výkladem průvodkyně, přičemž obraz Boulevard de Clichy jsme rozebrali do nejmenších podrobností a museli jsme ho dokonce na papíry načrtnout, abychom mohli dál v rozboru pokračovat. V Historickém muzeu Amsterdamu s námi zase průvodce komunikoval o všem možném z historie města i historie místních hospůdek. Samostatná prohlídka centru města s květinovým trhem, neskutečným množstvím sýrů a podle holek s největším množstvím obchůdků s botičkami, které jsou úplně jiné a daleko hezčí než u nás :=), nás naprosto vyčerpala. Předvést pak po návratu do Cuijku v místním divadle nacvičený program z Velikonoc v Česku, bylo vyčerpávající, ale podařilo se to skvěle! A po divadle hup na kola a u hostitelských rodin nabrat síly na zítřejší výlet na Delta Projekt na pobřeží Severního moře... 
 
24.3. Dnes jsme viděli nezapomenutelné technické dílo: "Deltapark - Neeltje Jans", kterým se podařilo Nizozemcům zkrotit řeky při ústí do moře. Unikátní dílo je jedinečné na světě. Vnitřní část přehrady jsem si prohlédli spolu s místními s velikým zájmem. Škoda jenom, že jsme zde nebyli v létě a nemohli se vykoupat v moři - nicméně v atmosféře všeobecného nadšení někteří stejně podlehli a zaplavat si šli!!! Možná je inspirovala i předchozí prohlídka Aquacity s krmením tuleňů. Po návratu jsme společně povečeřeli ve škole, rozloučili se, poděkovali za přijetí i program a zítra velmi brzy ráno odlétáme domů. 
25.3. Odlet v brzkých ranních hodinách proběhl bez zásadních problémů, i když potíže s diakritikou na letenkách a přetížená zavazadla nás při odbavování zaskočily. V letadle ale byla příjemná nálada, turbulence jenom minimální a pohled z okének na zčásti zasněženou krajinu prostě nádherný. V autobuse z Bratislavy do Přerova jsme už jen pospávali a těšili se domů na oběd českých zvyků. Přátelská akce se vydařila, poznali jsme leccos nového a zajímavého. Zvláště jsme se podivovali místním zvyklostem jak ve stravování (neustále pečivo, oběd bez polévky spíš jako svačina, večer naopak vydatné jídlo), tak v pohybu ne kolech, na nichž si cyklisté vynucují všude totální přednost. Také dostupnost alkoholu pro žáky od 16 roků je nezvyklá, stejně jako chování žáků k rodičům a mnohdy i učitelům. Naopak čistota a upravenost měst a cest by nám mohly být velikým vzorem. A NA ZÁVĚR INFORMACE: na podzim přijedou Nizozemci opět k nám, na jaře pojedeme my k nim! Těšit se můžeme už nyní. 
Jan Raška ZPĚT na stránky dějepisu |